V bezprecedentním kroku zaměřeném na prolomení patové diplomatické situace v globální klimatické politice se asi 60 zemí shromáždilo v kolumbijské Santa Martě. Setkání je prvním koordinovaným pokusem skupiny národů naplánovat strukturovaný přechod od uhlí, ropy a plynu – což je cíl, který se během summitů OSN o klimatu opakovaně zastavil.
Prolomení cyklu veta
Po mnoho let byly hlavním mechanismem pro globální opatření v oblasti klimatu každoroční summity OSN COP (Konference smluvních stran). Tato setkání jsou však založena na principu konsensu, což znamená, že jeden velký producent fosilních paliv může účinně vetovat jakékoli kolektivní rozhodnutí. Tato strukturální chyba byla jasně demonstrována na COP30 v Brazílii, kde jednání o cestovní mapě odklonu od fosilních paliv zkolabovala, protože několik zemí produkujících ropu odmítlo souhlasit s podmínkami.
Setkání v Santa Martě představuje strategický posun v diplomacii. Spíše než se snažit prosadit globální konsenzus, kterého nemusí být nikdy dosaženo, se tato „koalice ochotných“ snaží vytvořit funkční plán přechodu, který se může časem rozšířit.
Klíčoví účastníci a nepřítomné pravomoci
Složení účastníků jednání v Kolumbii je poměrně významné: zahrnuje takové velké výrobce energie, jako jsou Kolumbie, Austrálie a Nigérie. Společně tyto země poskytují přibližně pětinu světových dodávek fosilních paliv.
Koalice však čelí vážné výzvě: v současnosti jsou z ní vyloučeny největší ekonomiky a spotřebitelé energie na světě, a to:
– USA
–Čína
– Indie
Absence těchto tří gigantů znamená, že i když koalice může vytvořit precedens, její přímý dopad na globální emise bude omezený, dokud nebudou tyto velmoci zapojeny.
Naléhavost problému: věda a geopolitika
Hnací silou tohoto setkání byly dva sbližující se faktory: ekologická nutnost a geopolitická nestabilita.
1. Klimatický bod, odkud není návratu, se blíží
Klimatologové varují, že okno příležitosti zabránit nevratným škodám se zavírá. Profesor Johan Rockström z Potsdam Institute for Climate Impact Research poznamenává, že svět pravděpodobně během příštích tří až pěti let překoná práh oteplení 1,5 °C.
„Překročení 1,5 °C znamená, že vstupujeme do mnohem nebezpečnějšího světa – s častějšími a intenzivnějšími suchy, záplavami, požáry a vlnami veder,“ varuje profesor Rockström.
2. Energetická bezpečnost a volatilita
Kromě ekologické krize globální konflikty – zejména na Blízkém východě – poukázaly na rizika spojená se závislostí na fosilních palivech. Nedávná nestabilita v Hormuzském průlivu způsobila kolísání cen ropy, díky čemuž si mnoho zemí uvědomilo, že energetická nezávislost je neoddělitelně spjata s obnovitelnými zdroji energie. Tento posun je patrný již ve spotřebitelském chování; Evropa například zaznamenává nárůst poptávky po elektrických vozidlech, protože lidé chtějí uniknout z nestabilních trhů s ropou a plynem.
Pohled do budoucnosti: od Santa Marty po COP31
Účelem tohoto setkání není nahradit proces OSN, ale doplnit jej. Tím, že prokáže, že přechod na čistou energii je technicky možný a ekonomicky zdravý, koalice doufá, že ovlivní země, které uplatňují vyčkávací přístup.
Očekává se, že výsledky schůzky v Santa Martě budou hrát důležitou roli v cestovní mapě, kterou připravuje Brazílie. Tato mapa poslouží jako kritický základ pro nadcházející summit COP31 v Turecku v listopadu příštího roku.
Závěr
Vytvořením ad hoc koalice se těchto 60 zemí snaží obejít diplomatickou paralýzu OSN a vytvořit praktický plán pro energetickou transformaci. Přestože překážkou zůstává absence hlavních mocností, cílem tohoto hnutí je dokázat, že přechod na obnovitelné zdroje energie je nejschůdnější cestou jak ke stabilitě klimatu, tak k národní energetické bezpečnosti.
