Nedaleko masivní hvězdy byla objevena silná erupce, která by mohla zničit atmosféru všech planet podobných Zemi, které kolem ní obíhají. Informoval o tom časopis Nature. Toto je první potvrzené pozorování výronu koronální hmoty (CME) – obrovského toku plazmatu – pocházejícího z hvězdy mimo naši sluneční soustavu. Pochopení těchto mocných hvězdných událostí je pro astronomy, kteří hledají obyvatelné světy, zásadní.
Objev byl učiněn analýzou radiového pulsu typu II emitovaného hvězdou StKM 1-1262, která se nachází asi 40 světelných let daleko. K takovým pulsům dochází, když CME urychlují přes vnější atmosféru hvězdy a do vesmíru, čímž vytvářejí rázové vlny, které generují rádiové vlny, které lze detekovat na Zemi. Ačkoli byly podobné jevy teoreticky předpovězeny již dříve, toto pozorování poskytuje zatím nejsilnější důkaz, že CME pochází z jiné hvězdy.
StKM 1-1262 patří do třídy červených trpaslíků – hvězd menší, chladnější a aktivnější než naše Slunce. Často zažívají erupce a CME, což z nich dělá slibné cíle pro hledání exoplanet (planet mimo naši sluneční soustavu). Červení trpaslíci jsou obzvláště atraktivní, protože planety kolem nich mají tendenci se formovat blíže k jejich hvězdám, což usnadňuje jejich rozpoznání.
Tato zvýšená aktivita však představuje značnou výzvu. „Zlatá zóna“ – oblast kolem hvězdy, kde by podmínky mohly umožnit existenci kapalné vody na povrchu planety – je mnohem blíže červenému trpaslíkovi než našemu Slunci. To znamená, že jakékoli hypotetické terestrické planety v této obyvatelné zóně by zažívaly mnohem častější a intenzivnější CME.
„Jedním z problémů je, že k těmto CME dochází tak často a neustále narážejí na planety, že dochází k vymazání atmosféry,“ vysvětluje Dr. Joe Callingham, hlavní autor studie a radioastronom z Nizozemského institutu radioastronomie. “Takže skvělé – jste ve zlaté zóně, ale nemáte žádnou pomoc, protože hvězdná aktivita zničila [šance na život].”
K detekci počátečního rádiového pulsu použil výzkumný tým síť nízkofrekvenčních dalekohledů (LOFAR) v Evropě. LOFAR je v současnosti nejcitlivějším radioteleskopem, jaký byl kdy postaven, a k odhalení tohoto slabého signálu byly zapotřebí pokročilé techniky zpracování dat. Následná pozorování kosmickým dalekohledem XMM-Newton od Evropské kosmické agentury potvrdila, že StKM 1-1262 je skutečně červený trpaslík, a poskytla cenné informace o rychlosti rotace a jasnosti rentgenového záření. To umožnilo týmu vypočítat rychlost CME, která byla téměř 2400 kilometrů za sekundu.
Tato výjimečná rychlost spolu s vysokou hustotou CME naznačuje, že byla schopna vymazat atmosféru všech planet obíhajících kolem StKM 1-1262 na blízkých drahách. I když se LOFAR v tomto objevu osvědčil, tým očekává průlom v budoucnu s Square Kilometer Array (SKA), ještě větší radioteleskopickou sítí, která se v současnosti buduje v Austrálii a Jižní Africe. Očekává se, že SKA bude uvedena do provozu ve 30. letech 20. století a měla by výrazně zvýšit naši schopnost detekovat extrasolární CME, což astronomům umožní zmapovat jejich frekvenci a charakteristiky pro různé typy hvězd.
Pochopení frekvence a síly těchto hvězdných erupcí zlepší naše chápání obyvatelnosti planet kolem menších, ale běžných hvězd, jako jsou červení trpaslíci.
