Hluboko ve vesmíru, asi 100 milionů světelných let daleko, trpasličí galaxie nazvaná AGC 727130 čelí noční můře: nedostává se jí paliva, které potřebuje k vytvoření nových hvězd. Zatímco jedna strana této galaxie vypadá normálně, druhá polovina vypadá zlověstně – dlouhý proud plynu se táhne daleko za její hranice, jako by byl tažen neviditelnou silou.
Tuto vesmírnou duši objevili astronomové pomocí radioteleskopu Very Large Array, výkonného dalekohledu v Novém Mexiku. Jejich objevy ukazují na vetřelce, který se skrývá v rozsáhlé struktuře podobné síti, která prochází vesmírem: samotná kosmická síť.
Představte si prostor jako obří pavučinu, utkanou z neuvěřitelně velkých vláken plynu a temné hmoty. Galaxie, jako drobné korálky navlečené na těchto vláknech, se neustále pohybují touto éterickou sítí. Někdy, když procházejí zvláště hustými oblastmi sítě – oblastmi, kde se její vlákna spojují – narazí na intenzivní kolizní tlak.
Toto kosmické tření působí jako silný vítr, který přitahuje vnější vrstvy plynu blízko galaxie, což je rozhodující pro vznik hvězd. Bez nové zásoby paliva galaxie ve skutečnosti „vyhasne“, přestane produkovat nové hvězdy a ponoří se do vesmírné temnoty.
Přestože astronomové o tomto procesu teoretizovali, jeho přímé pozorování bylo neuvěřitelně obtížné. Ke kontrakci ram-tlaku dochází postupně během miliard let, takže galaxie, které již ztratily svůj plyn, jsou příliš slabé na to, aby je bylo možné snadno detekovat. Najít zaskočenou galaxii je jako sledovat, jak se auta ve zpomaleném záběru srážejí světelné roky daleko.
Objev AGC 727130 poskytuje přesvědčivý důkaz pro tuto teorii. Jeho neobvyklý tvar naznačuje, že je laterálně stlačován několika vlákny kosmické sítě, což je jev, který je pravděpodobně častější, než se dříve myslelo. To vyvolává fascinující otázky, proč vidíme mnohem méně trpasličích galaxií, než předpovídají naše současné kosmologické modely. Je možné, že kontrakce rámcového tlaku v obrovském rozsahu kosmické sítě tiše tlumí tyto menší galaxie a nechává je bez povšimnutí?
Budoucí pozorování pomocí pokročilejších dalekohledů slibuje vnést více světla do této záhady. Podrobnější mapování distribuce plynu ve vesmíru pomůže astronomům sledovat více galaxií, jako je AGC 727130, a pochopit, jak je tento proces rozpadu rozšířený. Vyřešení této vesmírné hádanky může být klíčem ke sladění našeho chápání formování galaxií s tím, co skutečně pozorujeme na noční obloze.
