Než většina lidí dosáhne osmé dekády života, jejich trávicí systém pravděpodobně vytvořil malé výčnělky podél stěn, což je stav známý jako divertikulóza. Tyto projekce, i když jsou často asymptomatické, jsou překvapivě běžné, zejména v západních zemích. Ale co je divertikulóza, proč k ní dochází a kdy byste se měli obávat?
Co je divertikulóza?
Divertikulóza je přítomnost malých, vypouklých váčků (divertiklů) ve sliznici trávicího traktu, nejčastěji v esovitém tračníku, části ve tvaru S před konečníkem. Tyto váčky jsou považovány za „slabá místa“ ve svalové stěně střeva. Obvykle nezpůsobují nepohodlí a mnoho lidí si jejich existenci ani neuvědomuje, dokud nejsou objeveny během rutinních lékařských testů, jako je kolonoskopie.
Tento stav je tak častý, že je považován za přirozenou součást stárnutí; její výskyt je však silně ovlivněn stravou a životním stylem. Západní svět se svými dietami s nízkým obsahem vlákniny má výrazně vyšší výskyt divertikulózy ve srovnání s regiony, jako je Afrika a Asie, kde byl příjem vlákniny tradičně mnohem vyšší.
Od divertikulózy k divertikulitidě: Když se váčky stanou problematickými
Divertikulóza samotná je často neškodná. Skutečný problém nastává, když se tyto váčky zanítí nebo infikují a změní se v divertikulitidu. Příznaky divertikulitidy mohou zahrnovat zácpu, průjem, bolest břicha, nadýmání a horečku.
Gastroenterologové podotýkají, že podobně znějící jména často vedou mezi pacienty ke zmatení. Užitečná mnemotechnická fráze: divertikl O z je kapsa O ch a divertikl I t je zanícený I e.
Naštěstí se většina případů divertikulitidy vyřeší konzervativní léčbou: několik dní klidu a tekutá strava jsou účinné ve více než 85 % případů. Závažné případy však mohou vyžadovat lékařskou intervenci, včetně antibiotik nebo dokonce chirurgického zákroku.
Proč se to děje?
Přesná příčina vzniku divertiklu zůstává nejasná, ale současné myšlení ukazuje na kombinaci faktorů. Nízký příjem vlákniny je hlavním faktorem, protože vede ke zvýšenému tlaku uvnitř tlustého střeva během pohybu střev. Svou roli může hrát také obezita, nedostatek fyzické aktivity a kouření.
Výzkum naznačuje, že může být zapojena i lidská střevní mikroflóra. Rychlost, kterou se odpad pohybuje trávicím systémem, může ovlivnit složení mikroflóry, což zase může ovlivnit tvorbu divertiklů.
Role vlákniny a prevence
Přestože stávající divertikly nelze „vyléčit“, strava s vysokým obsahem vlákniny – 25 až 30 gramů denně – může pomoci zabránit vzniku nových. Vláknina změkčuje stolici a snižuje tlak na stěny tlustého střeva. Výzkum ukazuje, že lidé ve věku 50 až 70 let s nejvyšším příjmem vlákniny mají o 40 % snížené riziko hospitalizace kvůli divertikulitidě ve srovnání s těmi, kteří mají nejnižší příjem vlákniny.
Kdy vyhledat lékařskou pomoc?
Krev ve stolici je vážným příznakem, který vyžaduje okamžité lékařské vyšetření, i když máte podezření, že příčinou jsou divertikly. Divertikulární krvácení je častým zdrojem krvácení do dolní části gastrointestinálního traktu, i když je obvykle nebolestivé a samo odezní. Jiné závažné komplikace, jako jsou abscesy nebo ruptury, mohou také vyžadovat chirurgický zákrok.
Diagnostika a léčba
Divertikulóza je obvykle diagnostikována pomocí CT vyšetření nebo kolonoskopie. Ve většině případů není nutná žádná léčba, ale pokud se rozvine divertikulitida, obvykle stačí tekutá strava, léky proti bolesti a antibiotika. Operace je vyhrazena pro závažné komplikace s vysokou úspěšností: asi 90 % pacientů nezaznamená po odstranění problémových oblastí žádnou recidivu.
Na závěr: Divertikulóza je běžné onemocnění střev související s věkem, které lze často zvládnout úpravou životního stylu. Ačkoli divertikulitida může být nepříjemná, většina případů se vyřeší konzervativní léčbou. Hlavním preventivním opatřením zůstává dieta bohatá na vlákninu a udržování zdravého životního stylu.
